Potenciál, nadání, silné stránky – pojmy často zaměňované a někdy využívané až příliš úzce, výkonově. Pro nás je důležité přistupovat k nim v jejich komplexitě a jejich rozpoznáváním a podporou přispívat k větší individuální spokojenosti. Asi tušíte, že to stojí velkou odvahu, ale stojí to za to!
V tomto článku se dozvíte o jednotlivých pojmech víc, pokusíme se zde přiblížit, o čem všem se při zmiňování potenciálu, silných stránek a nadání či talentu bavíme, i co pro nás znamenají slabé stránky.
Potenciál člověka
Lidským potenciálem nazýváme komplexní soubor dispozic a předpokladů jedince a jeho způsobilost k činnostem, jejich vývoji i utváření sebe sama (Valenta, 2015). Skutečný a plný potenciál člověka nemůžeme zcela poznat (Dweck, 2015), protože spíše než o reálně pozorovatelný jev se jedná o sociální konstrukt, dílčí pohledy na tento komplexní fenomém (Mudrák & Zábrodská, 2013). Mudrák a Zábrodská (2013) na základě dřívějších výzkumů věnujících se potenciálu u žáků rozlišují tři pohledy na vymezení vývoje lidského potenciálu: první pohled, „teorie nadání“, vidí potenciál jako relativně stabilní schopnosti; druhé hledisko, „teorie přípravy“, klade důraz na přípravu a vnější sociální podmínky; třetí pohled, „teorie motivace“, zdůrazňuje subjektivní motivační faktory. Můžeme se na ně dívat jako na určité prvky, s nimiž všemi je potřeba pracovat na rozvoji skutečného potenciálu jedince.
Potenciál je také určitou kvalitou osobnosti (Helus, 2004), kterou můžeme připodobnit „přirozenosti svobodné lidské bytosti“ (Rogers, 2015, p. 216) a v kontextu psychologie osobnosti položit zřetel k celistvosti, tedy jeho provázanosti s temperamentem, charakterem i schopnostmi (Helus, 2004) a výkonností, mentálními i motorickými činnostmi (Nakonečný, 1997).
V souladu s Helusem (2004) upozorňujeme, že je třeba nahlížet i na širší a hlubší souvislosti potencialit člověka a dopřát mu takových kvalit, jako například být šťasten – „vyvinout úsilí ke kultivaci vlastního svérázu a být ušlechtilým způsobem sám sebou; přijmout výzvy otevřené budoucnosti a usilovat o vytyčené cíle; brát na sebe odpovědnost a dostát jí“ (Helus, 2004, p. 95).
Jak již bylo naznačeno, potenciál člověka není zvenčí zcela poznatelný. To, čím můžeme projevení a rozvoj potenciálu podporovat, hodně souvisí s rozpoznáním jeho dílčích složek – dovedností a schopností, případně i talentu a nadání, a určitě silných stránek. Přibližme si je.
Dovednosti a schopnosti
Podle Nakonečného (1997) dovednosti chápeme jako dispozice k vykonávání určité činnosti, jejichž strukturu tvoří schopnosti či kompetence, jež definujeme jako komplex předpokladů pro provádění určitých činností, které vznikly rozvíjením vrozených předpokladů, vloh, včasnou stimulací a cvičením i udržováním motivace. Šolcová (2009) upřesňuje, že lze o kompetencích mluvit také jako o adaptivním chování a jednání odpovídajícím vývojovému období.
Zajímavý a inspirativní pohled na tuto problematiku přináší Peseschkian (1999), který rozlišuje schopnosti základní, které má každý člověk a mezi něž patří schopnost milovat a schopnost poznávat, a aktuální, jež jsou upravené sociálními normami a řadí se mezi ně primární schopnosti, například láska, trpělivost, důvěra či naděje, a sekundární schopnosti, mezi jinými zdvořilost, čestnost, spravedlivost nebo spolehlivost.
Talent a nadání
Zatímco v základních kategoriích schopností panuje v pojetí různých autorů shoda, oblast výrazných schopností se terminologicky rozchází a vymezení talentu a nadání, ale i silných stránek se v některých aspektech leckdy slévá.
Například Nakonečný (1997) či Landau (2007) pojmem „nadání“ popisují základní rys talentovaného člověka, tedy mimořádně vyvinuté vrozené dispozice, a jako „talent“ označují naučené, v optimálních podmínkách rozvíjené mimořádné schopnosti v určité oblasti. Ještě vyšší úrovní než talent je pak genialita s vyššími výrazovými možnostmi, která je pouze ojedinělým jevem (Landau, 2007). Pojem „nadání“ nás zde pak vrací i zpět k potenciálu – v daném smyslu „nadané“ děti totiž lze také nazývat jako „děti s vysokým potenciálem“ (z belgického „haut potentiel“; Stehlíková, 2018). Tomuto tématu jsme se více věnovali ve speciálním článku.
Naopak Hofert (2016) pojímá v souladu s jedním z pojetí silných stránek talent jako určitou výraznou schopnost, kterou jedinec disponuje od narození a klade jej do opozice silným stránkám, jež z talentů pílí rostou. Takové pojetí talentu mají autoři metody Strength Finder (Clifton et al., 2002), kteří talent popisují jako přirozeně se opakující znak myšlení, cítění či chování, jenž může být produktivně využit a zplnomocnit jedince díky tomu, že jde o kvality, které člověku pomáhají uspět ve všech životních aspektech.
Z hlediska autorů VIA jsou silné stránky od talentu odlišné, ovšem „talent“ a „nadání“ jsou používány promiscue – nadání, talent či výjimečné schopnosti mají vrozený základ a vůlí nejsou příliš ovlivnitelné, na rozdíl od silných stránek, které po odhalení lze rozvíjet a kultivovat (Slezáčková, 2012).
Co je pro nás v našem projektu však nejdůležitějším sdělením předchozích řádků – spíše než pojmy, které můžeme v různých zdrojích nacházet různé, vnímáme zásadní poselství v tom, že přirozený základ kvalit můžeme rozvíjet, a tím podporovat naději pro kvalitnější život. A to skutečně u každého člověka, včetně sociokulturně znevýhodněných žáků.
Silné stránky
Pojmu „silné stránky“ jsme se zlehka dotkli už u tématu talentu či nadání či potenciálu. Silné stránky jsou obecně popisovány jako přirozené lidské kvality, schopnosti či přednosti, které se projevují v jednání, myšlení i pocitech jako povzbuzující a autentické a umožňují dobré fungování a rozvoj jedince (př. Hofert, 2016; Linley, 2008, dle Cooper & Woods, 2017; Yeager et al., 2011). V širší perspektivě silnými stránkami nazýváme jednak silné stránky charakteru, tedy silné stránky osobnosti, jednak schopnosti, dovednosti či talenty (př. Hofert, 2016; Shoshani & Slone, 2013), silné stránky emocionální a fyzické (O’Grady, 2013).
I v tomto kontextu můžeme konstatovat a připomenout, že každý jedinec disponuje nějakými silnými stránkami (Park, 2009), a často se jedná o více silných stránek, poněvadž jsou mezi sebou propojené (Gillham et al., 2011).
Silné stránky charakteru a ctnosti
O vnitřních silných stránkách či pozitivních vlastnostech a rysech osobnosti, tedy silných stránkách charakteru (character strengths), hovoříme při popisu osobnostních charakteristik napomáhajících optimálnímu fungování, dosahování cílů, řešení náročných životních situací či v mezilidských vztazích (Slezáčková, 2012), případně hovoříme-li o ctnosti, popisujeme schopnost jednat pevně a vytrvale v určitém závazku či přesvědčení, ať už mentálního, či fyzického charakteru (O’Grady, 2013). Ctnost je integrujícím prvkem etiky a zdraví osobnosti, zahrnuje v sobě rysy charakteru, kotví v kognitivní kapacitě zdravého rozumu, je spojena s pocitem smysluplnosti existence, je zdrojem silných stránek a odolnosti a je zakotvená v kulturním a společenském kontextu. Tyto morálně dobré rysy může mít či se naučit každý (van Oudenhoven et al., 2014).
Silné stránky charakteru jsou konceptualizovány jako pozitivní kvality či dispozice, zájmy, talenty, hodnoty, emoce i myšlenky (Park and Peterson, 2009, dle Tang et al., 2019), tedy vnitřní vlastnosti či procesy, které vytváří afektivní či kognitivní kapacity i kapacity k jednání směřujícímu k optimálnímu prospívání (flourish) (př. Snyder & Lopez, 2007, dle Slezáčková, 2012), k pocitu autentičnosti, k vnitřní energii a motivaci (př. Linley, 2008, dle Slezáčková, 2012) i k úspěšnému dosahování cílů, pozitivních vztahů a životní spokojenosti (např. Peterson & Seligman, 2004, dle Janštová & Slezáčková, 2018). Silné stránky charakteru lze charakterizovat také jako složky dobrého charakteru, vnitřní determinanty, které při doplnění vhodnými vnějšími determinantami vedou k dobrému životu (Wagner & Ruch, 2015).
Jednou z nejznámějších taxonomií ctností a k nim příslušejících silných stránkách je VIA (Values in Action) autorů Petersona a Seligmana (2004, dle Slezáčková, 2012). Psali jsme o ní více v samostatném článku, zde jen připomeňte stručně šestici ctností (moudrost a poznání; odvaha; láska a lidskost; spravedlnost; umírněnost; transcendence), na niž pak navazuje 24 konkrétnějších silných stránek charakteru, které článek přibližuje ve stručném popisu i testu, jímž můžete zběžně zmapovat své vlastní silné stránky. Právě koncepci VIA jsme také využili jako jeden z nástrojů pro náš projekt a proškolili jí spolupracující pedagogy.
Pro širší přehled uveďme i další propracovanou klasifikaci silných stránek charakteru, nástroj Clifton Strengths Finder autorů Cliftona a Buckinghama z Gallupova ústavu. Silné stránky jsou dle tohoto pojetí rozděleny do čtyř dimenzí: spolupráce s ostatními lidmi, vliv na ostatní, snaha o dobrou práci a pracovní důvtip (Slezáčková, 2012). Mezi 34 konkrétních silných stránek podle Gallupova ústavu se řadí: výkonnost, aktivace, adaptabilita, analytičnost, uspořádanost, víra, vedení, komunikace, soutěživost, souvislost, konzistence, kontext, obezřetnost, rozvoj, disciplína, empatie, zaměřenost, orientace na budoucnost, harmonizace, ideovost, začleňování, individualizace, zvídavost, porozumění, učení, maximalizace, pozitivita, vztahovost, zodpovědnost, řešení, sebejistota, významnost, strategičnost, přátelskost (Clifton et al., 2002; Slezáčková, 2012).
Ve světě existují i další koncepce silných stránek a speciální metody pro jejich rozpoznávání v dětství i dospělosti, vzhledem k chybějícím překladům pro české prostředí je však necháváme jen jako letmou zmínku (více se můžete dozvědět např. v této diplomové práci).
S rozvojem silných stránek také pracuje česká metoda Tygří svět vytvořená manžely Kopsovými pro mateřské a základní školy. Ukazuje se, že kromě podpory kreativity, zodpovědnosti, samostatnosti a respektu snižuje individuální stres i napětí ve třídě. Také Tygří svět jsme v rámci našeho projektu zavedli do školení učitelů a s úspěchem, o kterém vás budeme již brzy informovat podrobněji, aplikovali na vybraných školách.
Slabé stránky
Například Clifton s kolegy (2002) vymezují dvě podoby slabých stránek – jednou z nich jsou slabiny, které brání v projevení našich silných stránek (například lenost brání pečlivosti), do druhé spadají negativně přehnané silné stránky (například přehnaná pečlivost, tedy perfekcionismus).
Upozorňuje však také na to, že lidé mají leckdy tendenci nacházet slabiny i tam, kde vůbec nejsou, například jako slabou stránku vnímají schopnost, které pouze nevěnovali dostatečnou pozornost a vůli k jejímu rozvinutí. Slabiny jsou tedy spíše překážky, které lze zvládnout, dovednosti, jimž se lze naučit, nebo znalosti, které jde získat (Clifton et al., 2002). Slabé stránky mohou být pouze nedostatečně rozvinutými silnými stránkami, anebo silnými stránkami, pro které ještě nebyl nalezen správný způsob či kontext využití, jak dodávají Yeager a kolegové (2011).
Zdroj: Hovorková, M. (2020). Odhalování potenciálu a rozvoj silných stránek u dětí z pohledu žáků, učitelů a rodičů a literatura zde uvedená